ZASN?N? M?STO B?VAL?HO HRADU S??A

Milan Kraj?a

(Vy?lo: Malovan? kraj 1, ro?.38, 2002, str.7)

Lokalita se nach?z? v oblasti ji?n? od Vl?rsk?ho pr?smyku, p?i vesnici Doln? S??a. Je to ji? na Slovensku, mal? kousek za na?? st?tn? hranic?. D?vn? geologicko-tektonick? ?innost n?m zde zanechala pozoruhodn? v?pencov? ?tvar. Pojmenov?n je velmi p??zna?n? jako "Kras?n". P??? turisty k n?mu od Slavi??na a ?anova p?iv?d? zelen? turistick? zna?ka. Motorist?m ov?em nezb?v? nic jin?ho, ne? pod?l Vl?ry projet na Slovensko, v Nem?ov? zahnout doprava a p?ed Tren??nem znova odbo?it vpravo. Pak ji? unik?tn? v?pencov? masiv nelze minout.

Na ?lenit?m vrchu Kras?na st?val ve st?edov?ku pevn? hrad. Od z?padu str??il ?dol? ?eky V?h. P?esn?j?? datum zalo?en? nen? zn?mo. Jako v?t?ina feud?ln?ch s?del v t?to oblasti pro?el i on rukama Mat??e ??ka z Tren??na. Aspo? roku 1318 se p?ipom?n? jeho slu?ebn?k Dion?z, ?castellanus de Zuchan?. Po smrti tren??nsk?ho magn?ta S??u vojensky ovl?dl uhersk? kr?l, Karel Robert. V moci m?stn?ch panovn?k? pak hrad z?stal bezm?la do konce 14. stolet?. Teprve pot?, kdy 31.b?ezna 1387 kone?n? dosednul na uhersk? tr?n je?t? mladi?k? syn na?eho Otce vlasti, Karla IV. ? Zikmund ? pevnost tak?ka p?estala b?t sou??st? korunn?ho majetku. Novope?en? kr?l toti? k udr?en? moci pot?eboval kolem sebe spolehliv? magn?ty a r?dce. K t?m nejv?rn?j??m mezi nimi pat?il polsk? ?lechtic Ctibor ze Stibo?ic. Pr?v? jemu panovn?k odm?nou za jeho slu?by postupoval jeden pov??sk? hrad za druh?m. V roce 1393 do?lo i na s??skou fortifikaci.

B?hem husitsk?ch v?lek v?ak strategicky v?znamnou pevnost z?skala Zikmundova man?elka, Barbora Celsk?. Tato pan? pak roku 1431 povolala dvan?ct d?ln?ch stavebn?k? z Kremnice, aby pracovali na jej?m zes?len?. Zapomn?la ov?em na d?le?itou skute?nost! Ani sebepevn?j?? hradby nic nezmohou tam, kde chyb? v?le obr?nc? je h?jit. P??? o s??sk? zbo?? pov??ila Mikul??e Sobo?u, kastel?na na Vr?atci. Podobn?, jako Barbo?in likavsk? kastel?n Jan z Hluku, i Sobo?a inklinoval ke kalichu. Brzy se stal spojencem husit?, pr?v? proti kter?m m?l oba hrady i celou zemi br?nit. Ani po husitsk?ch v?lk?ch v?ak uhersk? kr?lovna S??e p??li? neu?ila. Popudila toti? intrikami proti sob? sv?ho zet?, Albrechta Habsbursk?ho. Aby mu zabr?nila st?t se ?esk?m a uhersk?m kr?lem, nev?hala se ani spojit s ?eskou husitskou ?lechtou. Albrecht ji za to uvrhl do v?zen? a zkonfiskoval jej? majetek. S??u spolu s dal??mi pov??sk?mi hrady pak 11. ?ervna 1439 zapsal sv? ?en? Al?b?t?. V t? dob? k pevnosti n?le?ely vesnice Nem?ov?, Horn? a Doln? S??a, Hrabovka, Srn?, Kola??n i jist? ?Waralija (Podhrad??)?. A?koliv pak je?t? t?ho? roku Habsburk zem?el, Barbora u? navr?cen? fortifikace nikdy nedos?hla.

Co se ale nepovedlo vdov? po c?sa?i Zikmundovi, dok?zal jej? synovec, Old?ich Celsk?. Jeho majetek v?ak odpo??tku vzbuzoval z?vist uhersk?ho gubern?tora, Jana Hu?adyho. Ten v pades?t?ch letech vyu?il do?asn? Celsk?ho ztr?ty vlivu na kr?lovsk?m dvo?e a S??u i s Tren??nem mu jm?nem Uhersk? koruny prost? zabavil.

V roce 1474 n?le?el hrad uhersk?mu ?lechtici Dumb??ovi. Pr?v? v tom ?ase se jeho m?stn? kastel?n, Maty?? Chalupa, dostal do sporu se z?stavn?m p?nem nedalek?ho Brumova, Ladislavem z Podman?na. Z??dil toti? v Nem?ov? m?tnici a jal se tak na moravsko-slovensk?m pomez? vyb?rat m?to. Podmanick?, p?edn? slovensk? v?le?n?k sv? doby, si samoz?ejm? n?co takov?ho l?bit nenechal. S jeho zbrojnou ?eled? vtrhl brumovsk? purkrab?, Juraj Praznovsk?, do Nem?ov?, zni?il m?tnici, krvav? zranil v?b?r?? a zpusto?il i samotnou obec. Snad pr?v? to byl d?vod, pro? ji? o rok pozd?ji vlastnil S??u uhersk? kr?l, Maty?? Korv?n. Neponechal si ji, ov?em, nadlouho. I s Tren??nem ji daroval sv?mu p?edn?mu obl?benci, ?tefanu Z?polsk?mu.

?tefan?v syn Jan po bitv? u Moh??e (1526) usiloval o uhersk? tr?n. Vojsko jeho protivn?ka, ?esk?ho kr?le Ferdinanda I., v?ak hrad dobylo. Panovn?k jej pak u? roku 1534 zastavil sv?m stoupenc?m z rodu Thurzo. Ani oni se ov?em z nov? nabyt?ho majetku net??ili dlouho. Kr?tce nato se toti? pevnosti zmocnili p??vr?enci Jana Z?polsk?ho - Jan a Rafael Podmani?t?. Ti roku 1536 z??dili pod hradem vojensk? t?bor. K jeho z?sobov?n? ?inili loupe?iv? vp?dy i na sousedn? Moravu. T?m nejv?ce trp?l zdej?? ?lechtic Burjan Sv?tlovsk? z Vl?nova - p?vodn? rovn?? stoupenec Z?polsk?ho. Brat?i z Podman?na udr?eli S??u ve sv? moci a? do smrti Jana Z?polsk?ho. Teprve v roce 1544 sl?bili v?rnost Ferdinandu I. Ale je?t? i potom o navr?cen? dobyt?ch majetk? smlouvali. S??sk? hrad ?dajn? Rafael Podmanick? s podm?nkou vyplacen? odevzdal a? 10. listopadu 1549.

Pevnost v?ak v?le?n?mi ?asy hodn? utrp?la a postupn? ch?trala. O jej? p?estavbu nebyl z?jem. Poslou?ila pak tud?? jako zdroj levn?ho stavebn?ho materi?lu obyvatel?m podhrad?. Dnes u? po n?kdej??m hrad? nen? na Kras?nu tak?ka pam?tky. Zato zde, ale, lze nal?zt romantick? prost?ed? rozmanit?ch skaln?ch v??n?lk?, je? jsou domovem drobn?ch ?ivo?ich? i vz?cn?ch skalni?ek. Podmanivost m?sta umoc?uje i p?sobiv? rozhled po malebn?m panoramatu krajiny, do n?? je hora zasazena.

Pou?it? literatura a prameny:
Teleki, J.: Hunyadiak kora Magyarorsz?gon X, Pesten 1853
Lukinich, I.: A Podmanini Podmaniczky csal?d oklev?lt?ra I-II, Budapest 1937-1939
Fekete Nagy, A.: Trencs?n varmegye, Magyarorszag t?rt. foldrajza a Hunyadiak kor?ban IV, Budapest 1941.